Umělá inteligence je novodobá panika z elektrických drátů

Vede výzkumnou skupinu CCHAOS na FIT ČVUT, která se věnuje studiu sociální komplexity a zkoumá vztahy člověka a technologií. A právě o technologiích, o tom, jak je co nejlépe využívat a ulehčit si práci, místo abychom se jich obávali, je i další díl podcastu Nelidské zdroje.

‍

Jako cíl dnešního podcastu si José Kadlec a Matěj Matolín dali AI demystifikovat a víc odkrýt a pozvali si Saru Polak. „AI se na lidi valí ze všech stran. Krom skupiny geeků a nadšenců, mezi který já se počítám, panujou docela i obavy. Tak bychom je mohli trochu rozptýlit,” říká na úvod Matěj.

‍

Sara dění kolem AI přirovnává k sociálnímu fenoménu, který nastal v 19. století po zavedení elektrifikace, a říká, že je to taková novodobá panika z drátů.

Uslyšíte v podcastu:

‍

Matěj: Předčasem jsem viděl, žes měla rozhovor na téma debullshitizace AI a to se mi líbilo. Protože ten termín se používá hodně marketingově, inteligentní, chytrý se říká prakticky každý věci, aby se líp prodávala. Co je umělá inteligence, jak ten termín vnímáš? 

‍

Sara: Umělá inteligence je za mě dost nešťastný terminus technicus. Vyvozuje ideu umělého vědomí, což je něco, co rozhodně nemáme. Generativní algoritmy jsou trénovaný znít jako člověk. Termín kodifikován v roce 1956, spíš to byl filozofický název, za mě nereflektuje, co je pod kapotou. Máte obrovský množství digitálních dat, který potřebujete zpracovat a vytáhnout z nich závěry.

Dejme tomu, že chceme rozlišit postavičky Čtyřlístku a natrénovat algoritmus, který bude schopný detekovat Bobíka od Myšpulína. Tak on to sám neumí, nemá koncepci, co je Čtyřlístek…

Co jsme v podcastu probrali:

‍

• Debullshitizace AI a jak ji vnímá veřejnost
• Je reálné, že 50 % pracovních pozic bude do tří let transformováno?
• Co si myslíme o tom, že AI imituje lidskost a dokáže například generovat posty s emočním nábojem. Je to dobře?
• Budeme tu mít obrovské množství lidí, jejichž práce nebude potřeba? 
• Kam se AI bude vyvíjet dál? Zpřesňují se algoritmy, dělá se prediktivní údržba strojů, v oblasti HR směřuje využití k personalizaci benefitů v práci. 
• Hledání cest, jak může AI pomáhat i v sociální oblasti
• Jaké otázky na Saru připravil Josému Chat GPT
• Sařinu cestu do Etiopie, brzkou detekci malárie i dopravování krve dronama

Jsou obavy, že nás AI nahradí v práci, zbytečné?

‍

U různých profesí se v praxi poslední dobou objevuje pocit, že právě ta jejich profese je výjimečná a nenahraditelná. Stále více lidí si bude klást otázku: Mám já a moje práce nějakou hodnotu?

Podle Sary bude čím dál větší roli hrát rekvalifikace skrz technologie, to, že se je naučíme chytře využívat. Příležitost vidí v tom, že AI nás oprostí od neoblíbených činností, přípravy zápisů a prezentací ze schůzek. Odbude nudnou práci, abychom se mohli koncentrovat na kreativní část. Je to ale opravdu tak, když např. copywriteři i programátoři vidí, že jim bere práci? 

‍

Budeme tu mít obrovské množství lidí, jejichž práce nebude potřeba? Nejlepší rada podle Sary: Hlavně se vzdělávat. Vzdělání vám nikdo nevezme. Už od školy je důležité změnit přístup, aby se lidi vzdělávali, uměli kriticky přistupovat k informacím a vyhodnotit dopad informace, a to je otázka spíš psychologie a vzdělanosti.

‍

Kde se vzdělávat? Vyzkoušet můžete kurz Elements of AI, který je přeložený už i do češtiny. Pochopíte v něm principy a uvidíte tak trochu za oponu.

‍

Kdo je Sara Polak

• Archeoložka umělé inteligence
• Na Oxfordu vystudovala antropologii
• V Londýně dělala headhunterku
• Věnuje se vědě a vede výzkumnou skupinu CCHAOS na Fakultě informačních technologií ČVUT

‍

Poslouchejte na Apple podcasts a Spotify